středa 15. července 2015

Aurora d´Orléans

http://the-musketeers-rpg.blogspot.cz/2015/07/aurora-de-coligny.html
1612. Rok, kdy Luis Váez de Torres vyplul z Chile na západ, kde objevil Torresův průliv. Rok, kdy ve městě Hvar bylo otevřeno první veřejné divadlo v Evropě. Rok, kdy zemřel jeden z představitelů Habsburské monarchie, Rudolf II. Mezi tyto významné objevy, oslavy a smutky patří i den, kdy se v tomto roce narodila budoucí korunní princezna Nizozemí. Dcera Frederika Hendrika Oranžského, prince a místodržitele nizozemských provincií. První z jeho mnoha potomků, přesto? Původně mohla žíti poklidný život. Nikdy se nemusela stát dědičkou trůnu, nikdy nemusela býti oranžskou princeznou. Avšak absence dědice zpřetrhala původní plány a z malé Aurory se stal cenný artefakt.

Je tomu již 18 let, co se jedné z dvorních dam na dvoře nizozemského zámečku Narris narodila maličká holčička. Modré oči a hnědé vlásky, už tehdy snad měla i onu jiskru hravosti a dobíravosti, s jakou si její otec, Frederik, dokázal získat náklonost její matky, Suus van Steijn, jedné z mnoha šlechtičen, co na zámku pobývaly. Malá dívka, avšak nelegitimní dcera, neboť Frederik si musel vybrat manželku a ona šlechtična prý nebyla vhodnou partií, zvláště když brzy po porodu zemřela na následky vyčerpání organismu. Už v tak brzkém věku nepoznala lásku matky, ztratila ji, aniž by jí někdo řekl proč. A otec? Ten se snažil vést politiku na svém území, které mu bylo svěřeno, a vedl si znamenitě. Ovšem válka? Ta zaklepala i na jejich dveře. A s ní i problémy. Problémy, které mohly ovlivnit budoucnost malého území, snadno postradatelného pro ostatní, ale beztak důležitého. Nizozemí oplývalo jistým bohatstvím, mělo loďstvo a peníze. Důležité to složky ve válce. A Francie? Zoufale potřebovala podporu. Frederik stále neměl vhodnou ženu a ani legitimního dědice. Měl ale Auroru, svou malou dceru, kterou nechával na vychování učitelům a chůvám.

Netrvalo dlouho a z Aurory van Steijn se stala Aurora, princezna Oranžská. Aby její původ byl kryt, ale zároveň nebyl podkopán nevhodnými řečmi, přijala přídomek své babičky, tedy de Coligny, jejíž otec byl slavný hugenotský admirál ve Francii. Její jméno se stalo ochranou, stejně jako jistý původ ve Francii díky pradědečkovi, díky čemuž mohla být v neznámé zemi, kam byla poslána na výchovu, v bezpečí. Přesto však do nepřátelské země, kde se na ni dívali skrz prsty, ať už její pradědeček udělal pro zemi to nejlepší. Dívenka, sotva třináctiletá, zaslíbená Francii a jednomu z jejích schopných a významných mužů, za kterého se měla provdat. Čest Francii. Stvrzení svazku mezi dvěma zeměmi. Jen figurka v šachové partii, nic víc. Aurora onen život nesnášela. Přála si být obyčejnou se všedními starostmi a ne věčně žít pod dohledem dvorních dam a učitelů, nechat se sledovat a kárat za každé společenské škobrtnutí. Dle nařízení krále byla poslána na francouzský venkov, konkrétně na panství vikomta Bellére, oddaného šlechtice a muže, co zasvětil svůj život koruně. Starý muž přijal mladinkou dívku s dobrosrdečností a vřelostí, která poskytla Rory aspoň trochu pocitu štěstí a radosti. Mohla si dělat prakticky co chtěla a že toho nebylo málo. Jezdit na koni, hrát na schovku, dokonce i střílet z luku, ač se jednalo o zastaralý druh lovu a boje. Víc než dívka byla kluk. Více než dáma? Služebná.

Brzy se má dostavit na královský dvůr, do Paříže, města pro ni tolik neznámého. Ztracená, nejistá, vydaná napospas rozkazům krále. Protože on? Byl větší hlavou než její otec, co se snažil o syna. Její poklidné dny plné radosti končí. Snad… snad ještě chvíli setrvají. Snad bude mít ještě chvíli onu volnost a štěstí. Snad bude svého budoucího muže milovat a on… On bude milovat ji.

Žádné komentáře:

Okomentovat