... Tak bylo nebo nebylo? Dost podstatná otázka. V našem případě spíše "bylo", "je" a možná i "bude", hlavně co se pomluv, drbů a šeptandy týká. Nejen šlechtici umí být zlí, já to umím daleko lépe. A proto je zde další přehled toho, co se odehrálo v prvních dějových liniích, které jste tak líní číst. Zkrátka a dobře? Hanba vám!
- Nikdy neříkejte ženě, že jí dlužíte laskavost. Nevíte, co se z toho vyvrbí. Třeba touha střílet a šermovat, jak tomu bylo v případě Constance. Kdo ví do koho. Manžela? Athose? Všech mužů, kteří se točí kolem jejích sukní? Tak jako tak, mušketýr své slovo vždy dodrží a Athos by se měl začít modlit ke všem bohům, ať se terčem - omylem či náhodou - nestane on sám.
- Na (ne)upřímné modlitby však není tolik času, kolik by si jeden představoval. Proč? Protože... PUSA! Do polibku z romantických knih to má sice hódně daleko, ale i tak se minimálně jedna dívka začervenala. První polibek Constance pro někoho jiného než je její manžel a Athos? Ten je zvyklý líbat se s lahví vína. Změna pro všechny. Stejně jako rozpaky.
- Ženě do rukou zbraně nepatří a Constance? Potvrzuje pravidlo. Muži jsou těmi, kteří mají střílet. A jsou též těmi hlupáky, kteří vloží dívce do ruky zbraň a řeknou "Pal!". Stalo se. Vypálila. Jednou, dvakrát, třikrát... Zeď, lampa, vřeštící kočka. Aspoň madame LaRue může s hrdostí prohlásit, že se strefila. Jen nadělala více škody než užitku.
- Ale při takovém učení už dojde na doteky. Jemné, opatrné, jeden by řekl, že žádný skrytý úmysl za nimi není. Zkuste to vysvětlovat ženě držené v nešťastných poutech manželských? Takhle vzniká zamilovanost, dámy a pánové. Stačí, aby se k vám tiskl mušketýr, koukal vám do očí a... Ne, nic se nestalo. Opět. Upravení šatů, náhlé rozloučení a prchavé kroky směrem domů. Jeden k žárlivému manželovi a ten druhý? K flašce vína.
- Stephan Moreau, místní kovář, se poprvé setkává s jedinečným darebákem na poli intrik, Milady de Winter. Kdo čekal pletky zakončené vášní v posteli? Šeredně se spletl. Jen debata o nákupech a typické flirtování ze strany ženy. Kdo ví za jakým účelem? Možná jen snížit cenu nové dýky, když ta stará trčí v hrudi jednoho z velvyslanců. Špehovat ženu se nikdy nevyplácí. A rozhodně ne ženu pracující pro samotného kardinála.
- Další výčitky, které mají možnost padat na hlavu mušketýrům. Neohlášený odchod, neohlášený příchod i samotný fakt, že mladičké věrné manželce obchodníka s látkami popletl jeden z nich hlavu. Žena v ráži je mnohdy schopná shodit vinu celého světa na jednoho muže a Constance v oné chvíli je dokonalou představitelkou něžného pokolení. S tím, že něha nepřijde, jen hromy a blesky.
- Stejně jako provokace, drzost a osočování, které skončí polibkem. Ne jedním a rozhodně ne krátkým. Kdo ví, kdo učil mušketýry líbat, ale někdo by jim měl poslat dárkový koš s děkovným dopisem. Jsou chvile, kdy ženy mužům propadnou. V případě Constane? S Athosem to bylo právě teď. Jedna pusa, jedna ukázka citů. A co na to manžel? Počkat, jaký manžel?
- Gardista ve Dvoře zázraků? Tenhle vtip získal na pointě v momentě, kdy se Finnegan Tolbert rozhodl užít výsady a zákonů v domově vrahů a zlodějů. Odchod s nepořízenou? Ten se také nekonal. Už jen pro fakt, jakým ho místní spodina společnosti zbyla. Tu monokl, támhle řezná rána a kdyby se mu do cesty nepřipletlo zrzavé podvyživené děvče, známé též jako Collette? Z Finna by zbyla jen loužička krve a mrtvé tělo. A pak že všichni ve čtvrti chudých jsou zlí...
- Ehem. Jakože... jsou. I ona zlodějka spadá mezi místní majoritu. Sice gardistovi v převleku pomohla, ale taky mu dala pěkně sežrat téměř všechno. Od narození po jeho hloupost rozpoutat boj, na který zjevně nestačil. A jehož pozůstatky budou hyzdit tělo do konce života, neboť místní dívka sotva byla vyučenou švadlenou. Nepravidelné stehy prolínané hlty levné pálenky, co má otupit bolest. Nakonec se však nejlepším lékem ukáže chvíle fyzického aktu při zdi. A to lékaři tvrdí, že při zranění by se člověk neměl namáhat. Finn? Ten tyhle věci neřeší. Stejně jako možnost stát se otcem.
- Jeden za všechny, všichni za jednoho. A Constance za Athose, neboť jak jinak vysvětlit fakt, že schytala kulku za mušketýra? Heslo by mělo býti rozšířeno v nové verzi. A zloději potrestáni spravedlností v podobě kordu, dýky a pistole. Škoda, že už se nikdy nerozmyslí, jak se svým životem naložit. Mrtvým se to dělá těžko.
- A jako galantnost sama ji paži ošetří. Ne v jejím domě, kde se válí mrtvoly bídáků, co si s ní toužili užít, ale na posádce. Konkrétně v jeho pokoji. Jen oni dva. Sami. Krom pár polibků, facek a jedné výhružky, že kvůli Athosovi raději odejde oknem? Ne, žádná romantika. Každý den holt není posvícení a své o tom ví i oni dva.
- Kde jinde si lízat rán než u své milé? Tedy milenky. Za jejíž společnost je nutno si zaplatit. Nejedná se však o charitu, do té má mademoseille Duchamp daleko a její oblíbený zákazník, člen Červené gardy Finnegan Tolbert, to moc dobře ví. Za měšec plný liver? Odměna v podobě dobrého vína nalitého v křišťálové číši, možnost vést konverzaci na úrovni s podtónem hravosti a škádlení a jasné zakončení s kousky oblečení na zemi a nespoutané noci plné důkazů, že mladí muži jsou v posteli jednoznačně nejlepší. Aspoň co se výdrže týká.
Další krátké shrnutí toho, co se událo, pokud chcete být v obraze. Rychlé, krátké, stručné, tak to má být. Nehledě na fakt, že se mi nechtělo vylejzat z postele.
Žádné komentáře:
Okomentovat