obrázek
obrázek obrázek obrázek obrázek

úterý 11. srpna 2015

SVÁTKY

Svátky jsou nedílnou součástí života křesťana či toho, který věří ve Věčné. Poskytují rozptýlení od každodenní činnosti i rutiny. Také zde budeme mít svátky a slavnosti, které budou zpestřovat život tvé postavy. Některé jednodenní, některé několikadenní. O všech se dočteš zde - pokud ti tu ale nějaký chybí, neváhej se ozvat!

LETNÍ SLUNOVRAT (21. červen)

DOŽÍNKY (od poloviny srpna)
Slavnost na ukončení žní. Jak již název napovídá, nebylo těžké si pro takovou událost najít místo v kalendáři pro oslavu. Z náboženského hlediska byly nedílnou součástí nového roku, který dožínkami počínal. Hostina, hudba, víno, jedny z hlavních artefaktů těchto veselic, které dokázaly rozproudit život nejen na vesnicích, ale i v samotném centru Paříže. Zatímco pro katolíky se jednalo o ukončení nouze a hladu, pro věřící ve Věčné se celé dožínky nesly v rámci oběti pro Radost za její přízeň v letních dnech a oslav na její počest.

NANEBEVZETÍ PANNY MARIE (15. srpna)
Dle církevního učení se jednalo o událost v dějinách spásy, při níž byla Marie s tělem i duší vzata do nebeské slávy. Tento svátek odmítají protestanté pro absenci opory v Novém zákoně. Dne 15. srpna každého roku jsou otevřeny všechny kostely a katedrály po celém francouzském království, aby se v nich sloužily mše a obyvatelé Francie mohli vzdát hold panně Marii.

VINOBRANÍ (od 10.září do 17.-18. září)
Další z mnoha oslav, které rozveselí Pařížské ulice. A nejen ty. Sklizeň vinné révy, která se stala tradicí nejen ve všech větších městech s vinařskou tradicí, ale důvod ke slavení pro prakticky kohokoliv. Trhy, ochutnávky vín, tanec, smích, veselí na každém rohu. Jedna z posledních oslav než celou zemi zahalí zima a s ní i Smrt. Avšak na tu katolíci nevěří a vinobraní? To je jejich svátek, jen a jen jejich. Pro Věčné? Pro ty zde je místo pouze při občasných krádežích. Dávejte si proto pozor na měšec a hrdlo, ať neztratíte svůj život.

PODZIMNÍ ROVNODENNOST (23. září)
Den, kdy světlo a tma je rozdělena o stejného časového období. Žádné nemá převahu a právě tímto okamžikem nastává čas chystání se na zimu. Trhy chudnou, lid zkupuje vše na blížící se zimní období, aby měli co jíst a jak přežít. Přese všechny tyto starosti si lid věřící ve Věčné našel čas a důvod k oslavám. Zvláště centrem Paříže, kam náleží Dvůr zázraků, se nese libá hudba místních muzikantů a umělců, dívky splétají věnce z posledních zelených větviček, co jim šikovní chlapci přitáhli z blízkého okolí Paříže. Drobné věnečky do vlasů jako menší paráda k tanci, ty širší, protkanější mnohými podzimními kvítky? Na dveře. Dar pro Zoufalství, aby se vyhlo jejich dveřím a nerozsévalo neštěstí na jejich prahu. V tento den se hlavně pije a tančí, ale je též základním pravidlem, aby se všichni, kteří k sobě chovají nevraživost, po tento čas usmířili a podali si ruku bez toho, aby se pokoušeli zabít. Neboť s přicházející zimou stojí Dvůr zázraků při sobě.

SVÁTEK VŠECH SVATÝCH (1. listopad)
Vzpomínka na všechny zesnulé, památka na věrné mrtvé, svátek všech mučedníků. V tento den si každý, ať už katolík, protestant či věřící ve Věčné připomíná své padlé a mrtvé přátele, rodinu, známé. Církevní představenstvo pořádá mše ve všech kostelech, kam je povinnost přijít v černém oddění s květinou chryzantémy jakožto dušičkové květiny. Tradice nosit tuto květinu se ujala i u ostatních a tak staré rozpadlé chrámy Věčných jsou naplněny malými i velkými květy chryzantém v různých barevných odstínech. Je pravidlem, že v tento den nesmějí přijít žádné hádky ani výzvy k soubojům a rvačky, jinak by se mohli zesnulí zlobit a do roka by dotyčný zemřel. Pro některé pouhé povídačky, pro jiné skutečnost. K večeru, když chrám odbije pozdní hodinu, se lid vydává do ulic se svíčkami v nočním průvodu s dary pro rodiny, kterým tohoto roku zemřeli jejich nejbližší.

ZIMNNÍ SLUNOVRAT (21. prosinec)
Báje a pověsti, které si obyvatelé věřící ve Věčné předávají z generace na generaci, říkají, že v tento den, kdy zima zasype krajinu bílou závějí a vše ulehne ke spánku, se Smrt právě v tento den stává smrtelnou a zažívá všechny lidské radosti a strasti, které jí jsou odepřeny. S údivem vchází mezi lidstvo a pozoruje jej, aby na konci dne plakala a zoufale si přála dál žít. Leč to jí nikdy nebude umožněno a po boku svého bratra a ochránce Sna nakonec umírá. V zoufalství, že jí je odepřeno žít po svém bývá její období jedno z nejkrutějších v roce. Bere si vše, i to, co jí není nabídnuto. Lidé proto nabízejí havranům, jejímu znaku, drobnost na usmíření kdykoliv je potkají.

DEN NAROZENÍ PÁNĚ (25. prosinec)
Slavnost Narození Páně či Boží hod vánoční je svátkem a oslavou, který připadá na den 25. prosince a jedná se o den narození Ježíše Krista neboli počátek Vánoc. Bohatí i chudí, staří i mladí, lidé všech generací a společenské kasty si věnují v rodinách dárky, kterými oblažují své příbuzenstvo. Od drobností po velké dary v podobě přepychových šperků či dokonce zámků. Časně z rána jsou všichni katolíci povinni přijít do kostelů a chrámů na mši, poděkovat Bohu a modlit se za jeho lásku. Odpoledne až do večera se postupně chodí po příbuzných, některé společnosti pořádají i drobné hry zobrazení narození Ježíše. O půlnoci jsou opět všichni povinni se zúčastnit půlnoční mše, kde se zpívají písně slavující zrození Mesiáše.

SVÁTEK SV. ŠTĚPÁNA (26. prosinec)
Tento svátek je především brán za dětskou verzi obcházení sousedů a příbuzných. Zatímco dospělí uklízí a připravují se na odpolední hostinu, jejich potomci již od rána pochodují po bulvárech s velkými zvony, které hlásí koledování. Typickými dary jsou koláče, buchty či pár kousků posledního ovoce a ořechů. Říká se, že kdo dítěti nedaruje koledu, toho po celý rok bude provázet neštěstí.

JARNÍ ROVNODENNOST (21. březen)

VELKÝ PÁTEK (3. duben)

VELIKONOČNÍ NEDĚLE (5. duben)

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ (6. duben)

SVATODUŠNÍ NEDĚLE (24. květen)

SVATODUŠNÍ PONDĚLÍ (25. květen)

Žádné komentáře:

Okomentovat