neděle 20. září 2015

Phillipe Didier

http://the-musketeers-rpg.blogspot.com/2015/09/phillipe-didier.html
,,Hej ty! To neumíš pozdravit!“  nebo ,,Proč si furt zticha? To neumíš mluvit?“ a podobné narážky Phillipovi už lezou krkem. Ano, vážně neumí mluvit, ale ne proto, že by byl prostě zamlklý. Je němý a to mu život moc neulehčuje. Má svůj svět,  který tvoří  bylinky, les, obloha a znovu bylinky. Nijak mu nevadí, že nemá přátele. Je zvyklý žít sám za sebe a nic jiného neřešit. Dívky? Jediná dívka v jeho životě byla jeho sestra a ta před několika lety zmizela. Možná se vám tenhle klučina zdá samotářský a... Máte pravdu. S lidmi většinou neprohodí ani slovo... tedy... vy víte jak to myslím.  Pokud se s ním však budete chtít bavit, musíte mít velice dobrý pozorovací talent, abyste poznali, co chce říci. Je plachý a hodný, možná že až příliš. Ublížit mouše? Chcete po něm, aby něco zabil? Nikdy! Ne, že by se neuměl bránit, ale nevyhledává rvačky, jelikož má raději všechny zuby a končetiny v původním stavu. Teď ho omluvte, jde zpět do dění lesa. Zde má jistotu, že prožije další bezstarostný den – snad.
Bylo nebylo... proč začínám takhle? Protože je to vážně tak trochu pohádka. Phillipe se narodil do chudší rodiny. Jeho otec byl mořeplavec a tak ho vídal jednou za čas po několika měsících – s trochou štěstí. Vyrůstal s matkou. Už v dětství si našel velice blízký vztah k bylinkám. Byl němý, narodil se tak a to jeho rodiče trápilo. Když však Phillipovi bylo pět, narodila se jeho sestra Miriam. Ta němá nebyla a stala se z ní jediná a nejlepší přítelkyně Phillipa.

Když bylo Phillipovi nějakých patnáct, šestnáct let, tak jeho otec zahynul na moři. Jeho matka se psychicky zhroutila. Zbláznila se a nejednou obě děti zmlátila. Phillip díky tomu získal ochranitelský pud vůči své sestře a bránil jí, vetšinou především svým tělem. Nezdá se vám to jako pohádka? Mně už vlastně také ne, ale pojďme pokračovat.

Jeho matka spáchala sebevraždu. Smutek? Ne, oba si spíše oddechli. Zůstal jim domek na kraji lesa. Našemu Phillipovi v té době bylo 18 let. Měl toho za sebou více, než kdejaký stařeček. Doufal, oba doufali, že nyní už budou mít klidný život. On prodával bylinky a koření, které se za těch pár let naučil velice dobře poznávat a ona se starala o dům. Když říkám ona, myslím Miriam. Jeho milovanou sestřičku.

Phillipovi táhlo na 19 let a jako obvykle šel prodat koření na trh. Když se vrátil, dům byl vzhůru nohama. Stůl a židle rozházené, vytahané peřiny, vyházené šuplíky a jeho sestra pryč. Nevěděl, co se stalo, ale zjistil, že všechny cennosti spolu s tou největší zmizely. Co že bylo jeho největší cennost? Sestra. Sestřička, kterou miloval nadevše. Hledal jí. Více jak rok ji hledal, ale teď? Přestal. Lidí se ptát nemohl a navíc bylo pravděpodobné, že je mrtvá. Rád by se dozvěděl, co se toho dne stalo, ale má smůlu. Asi s to nikdy nedozví.

A zazvonil zvonec a pohádky je... omyl! Právě teď vše začíná.
Phillipe má velice vyrozvinutý talent pro poznávání nejrůznějších bylin a kořínků. Umí plavat, ale to asi není nic zvláštního. Je celkem rychlý, ale to není tolik podstatné. Zajímavější je, že umí rozpoznat jedy. Ne všechny, jen některé. Kde se to naučil? Od své matky. Alkohol nepije a nikdy nebude. Je to jak říkajíc abstinent.

Žádné komentáře:

Okomentovat